Domů | O časopisu | Kontakty | Pokyny pro autory | Archiv
Abstrakty/Abstracts

Zprávy České botanické společnosti 42/2, 2007


Abstrakty/Abstracts

Soják J.
Dvě nové nepůvodní mochny české květeny a poznámky k Potentilla supina subsp. paradoxa
Two new non-native species of Potentilla in the Czech Republic and notes on Potentilla supina subsp. paradoxa

Abstract
Two non-native species of Potentilla are reported as new for the Czech Republic. They were collected near Prague in the past: P. adscharica from sect. Rectae and P. radiata, which is derived from P. argentea × P. thuringiaca. In south Moravia and east Bohemia, Potentilla supina subsp. paradoxa was found introduced by migratory birds.

Kolbek J., Sádlo J. & Hadinec J.
Pseudofumaria alba – ověřený nebo nový druh pro Českou republiku?
Pseudofumaria alba – a species confirmed or new to the Czech Republic?

Abstract
Seven localities of the rare chasmophytic alien Pseudofumaria alba (Mill.) Lidén (syn. Corydalis ochro­leuca Koch, C. alba (Mill.) Mansf., Capnoides albida (DC.) Bernh.) were found in Central and South Bohemia. A first comprehensive report on the occurrence of the species in the Czech Republic, its habitat demands and phytosociology is presented. The earlier rather uncertain information on this species in the Czech Republic (presented without location and herbarium specimens) are thus attested. Remarks to the identification of the species have been added.

Strnad L. & Ekrt L.
Nález nové lokality kyvoru lékařského (Asplenium ceterach, Aspleniaceae, Pteridophyta) a přehled jeho rozšíření v České republice
A new find of Asplenium ceterach (Aspleniaceae, Pteridophyta) with review of the distribution in the Czech Republic

Abstract
Asplenium ceterach is considered a critically endangered species in the Czech Republic. In 2007 a new locality was found in rocks above the Vltava river near the village of Roviště (distr. Příbram) in Central Bohemia. The population is situated in steep rock crevices with poor vegetation and consists of about 35 fertile rosettes. It is the largest locality of A. ceterach occurring in the Czech Republic at present. This new, unique locality represents one of two localities in primary (rocky) habitats presently known from the Czech Republic. The identification was verified by measuring exospores. The mean exospore length (20 spores per plant) from five plants ranges from 39.0 to 40.6 mm and corresponds with the tetraploid spore size of A. ceterach s. str. The present distribution of A. ceterach in the Czech Republic is discussed and the taxonomy of the Asplenium subgen. Ceterach summarized.

Duchoslav M., Krahulec F. & Bártová V.
Rozšíření druhů rodu česnek (Allium) v České republice. III. Druhy sekcí Schoenoprasum a Cepa (A. schoenoprasum, A. cepa, A. fistulosum, A. × proliferum)
Geographical distribution of Allium species in the Czech Republic. III. Species of sect. Schoenoprasum a Cepa (A. schoenoprasum, A. cepa, A. fistulosum, A. × proliferum)

Abstract
The distribution and habitat conditions of the one autochthonous species of the genus Allium sect. Schoenoprasum (Allium schoenoprasum) were studied on the territory of the Czech Republic. A taxonomic approach distinguishing only morphological types within A. schoenoprasum was adopted. Lowland populations of morphotype A (usually named A. s. subsp. schoenoprasum or subsp. riparium) are sparsely distributed along the big rivers in Central and Northern Bohemia (lower Vltava, Berounka, Sázava and Labe rivers). Populations inhabit river banks, tow-paths and stony canalised river banks. The second morphotype (type C) represents robust plants (usually named A. s. subsp. sibiricum or subsp. alpinum) that occur in the subalpine belt of two mountain ranges in the Czech Republic: Krkonoše Mts. and Hrubý Jeseník Mts. In addition, an isolated locality of this morphotype occurs on Mt. Klíč in the Lužické hory Mts. Populations inhabit various types of subalpine springs of the Swertio-Anisothecion squarrosi alliance, rocky slopes and cliffs in vegetation of the Agrostion alpinae alliance, occur in subalpine tall grasslands of the Calamagrostion arundinaceae alliance and tall grasslands on rock ledges of the Trifolion medii alliance. Allium schoenoprasum is widely planted throughout the Czech Republic as a vegetable or ornamental plant and frequently escapes from cultivation. In addition, remarks on origin, distribution and use of three cultivated taxa of the section Cepa (A. cepa, A. fistulosum, A. × proliferum) are added.

Hadinec J. & Lustyk P. [eds]
Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VI.
Additions to the flora of the Czech Republic. VI.

Abstract
This sixth part of floristic contributions resumes data on alien species found for the first time in the Czech Republic (Capsella rubella and Rheum officinale) and the newly found Bromus lanceolatus, Heliotropium europaeum and Lactuca saligna, previously considered extinct from the Czech Republic terirorry. Also critically endangered species (according to the Black and Red List of Vascular Plants of the Czech Republic) are presented from sites, where their occurrence had not been reported so far (e.g. Asplenium adulterinum, Callitriche hermaphroditica, Campanula cervicaria, Carex dioica, Cyperus michelianus, Dryopteris cristata, Eleocharis quinqueflora, Epipogium aphyllum, Geranium divaricatum, Gymnadenia densiflora, Hammarbya paludosa, Hypericum pulchrum, Juncus capitatus, J. subnodulosus, Limodorum abortivum, Orchis ustulata, Potamogeton × angustifolius, Salix myrsinifolia). Finally, less rare species are mentioned from territories where they had not been discovered yet.

Kaplan Z. [co-ordinator]
Upozornění na rizika spojená s vysazováním nepůvodních druhů rostlin do přírody a posilováním populací ohrožených druhů

Abstract
V 19. století byly poměrně časté případy, kdy byly do přírody záměrně vysazovány nepůvodní druhy rostlin, často původem z Alp či jiných území. Tyto aktivity byly motivované zejména naivními vlasteneckými snahami obohatit českou květenu. Nedotčená nezůstala ani ta nejcennější území jako např. Krkonoše nebo Český kras. V poslední době získávají tyto „okrašlovací“ aktivity opět svoji oblibu a tak byla severoamerická Sarracenia purpurea vysazena v přírodní památce Podgrúň v Beskydách, himálajská Primula rosea v rezervaci Praděd nebo severoamerická Opuntia phaeacantha na Děvíně v Pavlovských vrších a na více lokalitách v Českém středohoří. Kromě vysazování nepůvodních druhů se však nyní objevují ještě nová rizika spojená s jinak dobře míněnou snahou posílit chřadnoucí populace ohrožených druhů vysazením rostlin z jiných populací téhož taxonu, případně rostlin odebraných na lokalitě a vypěstovaných v umělých podmínkách. Tak se např. objevují návrhy vysazovat na Petrových kamenech rostliny stenoendemitního druhu Poa riphaea namnožené v nížině, bez ohledu na fakt, že tyto pěstované rostliny jsou napadené rzí. Při takových výsadbách však nedochází k pouhému zasazení rostliny do neměnného prostředí, ale ve skutečnosti k zavlečení nepůvodních genotypů do složitých dynamických systémů, přičemž se výsadbou nastartuje komplikovaná síť změn, jejichž důsledek nikdy nemůžeme předem dohlédnout. Ve hře jsou mnohá rizika, např.: 1. Při výsadbě rostliny na novou lokalitu často dochází k hybridizaci, a to buď s jinými blízkými druhy nebo s jinými genotypy stejného druhu, a tím k tzv. genetické erozi. To narušuje původní genofond populace; vlastně se vysazením nového genotypu ničí genotypy původní. V případě ohrožených druhů jsou tak ničeny místní genotypy, které by právě měly být chráněny. Při hybridizaci může navíc vzniknout i nový agresivní genotyp, který vytlačí jak původní rostliny, tak ty vysazené. 2. S nepůvodní rostlinou může být na lokalitu nevědomě zavlečen také patogenní mikroorganismus (rez, houba, rostlinný virus), který může oslabit nebo zcela vytlačit jak místní rostliny stejného druhu, tak i rostliny jiné. Někdy není potřeba ani zavlečení patogenního organismu, pro vykonání díla zkázy stačí zavléct s rostlinou také alelu, která odbourá rezistenci místních rostlin a sníží tak jejich životaschopnost. Paradoxně je tak možné při „posilování“ oslabených populací jim tímto uštědřit tu poslední osudnou ránu. 3. Nové rostliny na lokalitě často znamenají narušení konkurenčních vztahů. Vysazený druh může způsobit vymizení původních druhů, případně konkurenčně silnější genotyp vyhynutí místního genotypu stejného druhu. Opět tím dochází k nenahraditelným ztrátám, které mnohdy nemusejí být ani snadno pozorovatelné. Kromě ovlivnění floristického složení lokality, na kterou byly rostliny vysazeny, může dojít i k následnému šíření vysazeného druhu do okolí, přičemž toto šíření může mít i charakter invaze. 4. Svévolné vysazování rostlin do přírody prakticky znemožňuje výzkum a tedy i efektivní ochranu původní české květeny. Často jsou bez oprávněného důvodu (např. řádně evidovaný a odborně vedený záchranný transfer) přesazovány na nové lokality druhy jako Saxifraga paniculata, Calla palustris, Hippuris vulgaris, Vinca minor nebo mnohé jarní cibuloviny včetně šafránů. Po staletí trvající výsadby leknínů různého původu do přírody dnes prakticky neumožňují stanovit, která populace je původní, a mnohdy nelze zjistit ani identitu rostlin nacházených v terénu, neboť velká část z nich jsou hybridogenní kultivary neznámého původu. Podobná je situace při studiu trav a jetelovin, kdy původní spektrum genotypů je stále více narušováno masovým používáním komerčních travních směsí. Cílem tohoto příspěvku je proto upozornit potenciální „inženýry přírody“ na nebezpečí a nenávratné škody, které mohou záměrným vysazováním rostlin do přírody způsobit, jakkoliv může být jejich snaha dobře míněna. I v tomto případě se naplňuje staré přísloví, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.